Školní rok pomalu končí, hodiny se vlečou a vedro nás vyčerpává úplně všechny. A do těchto stojatých vod najednou vtrhnul uragán, gejzír, živel, prostě PAN ILUSTRÁTOR Adolf Dudek. 

V tu chvíli čas přímo letěl! Smršť gest, grimas a vtipů zaplnily celou učebnu. Hltali jsme všechny jeho pokyny, smáli se jednoduchým a přitom milým a vlídným obrázkům, které nás hladily po duši i těle. Žasli jsme, že k té vší nádheře stačí jenom kruh, trojúhelník, čtverec a obdélník. Někteří z nás si mohli vyzkoušet své výtvarné dovednosti pod vedením mistra. Jednoduchými tahy jsme i my – sice hodně vzdáleně – ale dokázali nakreslit zvířátko, rozesmáté sluníčko či báječného kluka. Hodina neutekla, ale uletěla jako indiánský šíp. Přišlo loučení a velký potlesk. Odcházeli jsme zase nabití energií, plní elánu a optimismu. A až po dvaceti letech uslyšíte o nových výtvarnících, jistě budou z našich řad. Tak silný a prostě „boží“ vtisk se musí někdy a někde projevit. Děkujeme. 

Mgr. E. Vávrová a žáci IV. B, C a III. B