Je únor a i v naší srážkové kotlině konečně napadl sníh. A hned neroztál! Ale taky pořádně mrzlo, takže sníh se nedal použít na koulování, stavění sněhuláků, ani na žádné další radovánky. My jsme byli ale trpěliví a počasí nás nakonec odměnilo. Ke konci týdne se dostavily plusové teploty a ty změnily sněhovou pokrývku na dokonalý stavební materiál. A toho jsme samozřejmě využili i my. Teple jsme se oblékli, vybavili se čepicemi a hlavně rukavicemi a vyrazili ven. Vybrali jsme si místečko, kde ležel krásný čistý stříbřitý sníh bez jediné stopy a poškození. Rozdělili jsme se do skupin a každá se dala do práce. Múzy nad námi poletovaly a radily, co a jak máme dělat. A my se patřičně činili. Pod našima rukama začaly růst roztodivné ledové sochy. Vyrostli tu sněhuláci, kočička s myší, šnek, domečky, Pat a Mat, ale třeba i srdíčko. Naše umělecká díla jsme povýšili ještě o jeden level. Každá skupina spontánně vymyslela příběh, který poutavě převyprávěla ostatním. Byla to parádní pastva pro oči i pro uši. Pobyt venku jsme si náramně užili. Nevadila nám zima, ani mokré rukavice. Byla to prima hodina!

                                                                                                          žáci V. B a třídní učitelka