Vánoce v Krušných horách - V. B
K Vánocům se váže spousta zvyků a tradic a každý kraj, každá ves je má trochu jiné. A nejinak tomu bylo i v našich Krušných horách. Je to oblast, kde se po staletí žilo velmi těžce, tvrdě. Vedle sebe tady pobývaly dva odlišné národy a každý z nich si uchovával svoje zvyklosti i o Vánocích. Co bylo stejné, byla oslava narození malého Ježíška. I betlém vypadal obdobně. Lidé v tamních chalupách si o Štědrý den pokrývali podlahu slámou, aby tím uctívali narození spasitele ve chlévě a byli mu tímto činem blíže. Štědrovečerní večeře se také lišila od té současné naší. Stůl v tento den hospodyně svázala pevným provazem na uzel, aby rodina držela pohromadě i v nadcházejícím roce. Na stole muselo být chvojí, které symbolizovalo vytoužený návrat jara a tím pádem lepších časů. Také bychom tam našli kaši z čočky a hrachu, která měla zaručit dostatek peněz v časech příštích. Na stole byly i perníčky, med či sůl, které značily hojnost a svým způsobem i bohatství rodiny. Stromek visel od stropu proto, aby v pokoji byl dostatek místa pro početnou rodinu. Místnost voněla ořechy, jablíčky, čerstvým pecnem chleba a třeba i kominíčkem. Ten se vkládal do figurek, které místní řezbáři vyřezávali ze dřeva. Dalším typickým výrobkem v horách byl louskáček. Opět figurka ve stylu vojáčka či hajného. Ta sloužila k louskání ořechů. Také se stůl vždy prostíral tak, aby byl připraven na náhodný příchod pocestného. A patří sem i další zvyky a tradice. A jak to, že to tak dobře víme? Protože jsme si udělali výlet do jedné skoro zaniklé vesnice, kde se rozhodli, že všechny zvyky budou udržovat dál pro současné i budoucí generace. Moc pěkně jsme prožili adventní čas a vrátili se do časů našich prababiček a pradědů. Jenom toho sněhu už nebylo tolik jako v dřívějších dobách. I tak jsme si ho užili. Naše Vánoce teď vypadají sice jinak, možná nejsou tak romantické, ale stejně se na ně těšíme.
žáci V. B a třídní učitelka
.
.
.
.
.
.