Náš poslední den ve škole v přírodě nebyl zase jenom obyčejným návratem domů. I tuhle cestu jsme museli využít poznáváním nových a zajímavých věcí. Hned po snídani jsme dobalili naše kufry a rozloučili se s pokoji, které se staly na pět dnů naším domovem. Než pro nás přijel autobus, ještě jsme si vyšli na hřiště a užívali si poslední chvíle her, sluníčka a čistého vzduchu. Po deváté hodině pro nás přijeli šesťáci a odnesli nám naše kufry do autobusu. Společně jsme si ještě chvíli hráli a povídali si. Pak ale nekompromisně přišel čas odjezdu. Tentokrát směr elektrárna Ledvice.

Když jsme dorazili do elektrárny, už na nás čekali její pracovníci. Oblékli jsme si oranžové vestičky, abychom byli dobře vidět a vyšli na prohlídku. Uviděli jsme obří kotel, který pro nás vyrábí teplo. Výtahem jsme po skupinkách vyjeli do 28. patra kotle. Ve skutečnosti se ale jedná o 40. patro. Jízda trvala skoro celou minutu. Pak jsme museli ještě vystoupat po několika schodech a ještě nás čekalo točité schodiště. A už jsme se ocitli se ve výšce 200 metrů. Je to naše nejvyšší rozhledna v republice. Výhledy byly opravdu parádní. Bylo krásné počasí a tak jsme viděli opravdu hodně daleko. Nikdo z nás se nebál. Všichni jsme si výšku i panoramata plně užívali. Když jsme se dostatečně pokochali, opět jsme po skupinách sjeli dolů. Exkurzi jsme zakončili v herničce v infocentru. Celá je zasvěcena elektřině, její výrobě i vzniku a dolování uhlí. Užívali jsme si všichni. Velcí i malí. Když jsme se dostatečně vydováděli, sbalili batůžky, nasedli do autobusu a vyjeli směr Žatec. Po hodince cesty na nás už netrpělivě čekali naši rodiče. Moc rádi jsme se vrhli do jejich náručí. Zbytek dne jsme jim povídali, co všechno jsme za celý týden zažili, co jsme dělali a jak se nám líbilo. Už teď se těšíme na další školu v přírodě.

                                                                                                          žáci 1. B a třídní učitelka